Ubuntu je členem velké rodiny operačních systémů založených na Linuxu. Linux je moderní operační systém, jehož vývoj začal v roce 1991. Jeho největší předností je maximální univerzálnost. V současnosti se jedná o nejpoužívanější operační systém na podnikových i internetových serverech, ale dominuje také na poli jednoduchých zařízení jako jsou domácí wi-fi routery, DVD rekordéry či multimediální centra.
Linux samotný je pouze jádro operačního systému. Celý operační systém ovšem tvoří ještě balík programů kolem jádra. Kombinace systémového jádra a balíku programů je označována slovem „distribuce“. Ty jsou vyvíjeny komerčními firmami i menšími skupinami nadšenců. Každá z nich se snaží oslovit jiné skupiny uživatelů. Existují proto distribuce určené pro velmi pokročilé uživatele, ale také distribuce pro úplné začátečníky, které se pokouší svou jednoduchostí přiblížit Microsoft Windows. Právě takovou distribucí je dnes mezi obyčejnými uživateli nejoblíbenější Ubuntu, vyvíjené společností Canonical a poskytované zcela zdarma.
Jádro linuxových operačních systémů, stejně jako většina softwaru používaného v distribucích, je dostupné bez jakýchkoli poplatků. Jejich vývoj je sponzorován především velkými společnostmi jako Novell, Red Hat, Sun nebo Intel. Tyto společnosti jsou většinou tvůrci vlastních speciálních distribucí, určených pro nasazení na serverech velkých společností nebo na tzv. superpočítačích, které jsou ovšem zpoplatněné, stejně jako jejich technická podpora. Tím, že přispívají na vývoj Linuxu a přidruženého software, si společně vytvářejí základ pro své produkty, což by je jinak stálo mnohonásobně více.
V souvislosti s Ubuntu (a Linuxem obecně) se často hovoří o „svobodném softwaru“. Spousta lidí i zdrojů tento pojem spojuje s jejich nulovými pořizovacími náklady. Ve skutečnosti se však jedná o ideologii celosvětové spolupráce softwarových vývojářů. Každý program, který je distribuován jako svobodný (nezáleží, jestli je zpoplatněn), musí zveřejnit své zdrojové kódy. Ostatní programátoři mají poté právo zdrojové kódy použít ve vlastních projektech, klidně i komerčních. Ovšem pokud v původních kódech cokoliv změní nebo přidají, musejí tyto změny také zveřejnit. Tímto způsobem je zajištěno, že vývoj softwaru půjde stále vpřed. Vývojářům tedy stačí pouze vylepšovat známý kód. Ve výsledku z tohoto postupu těží především uživatelé, protože za nákup produktů zaplatí méně a navíc tyto produkty často používají stejné grafické rozhraní.
Lidé, kteří Ubuntu používají, si nejčastěji cení jeho stability a spolehlivosti. Není výjimkou, že Ubuntu a další linuxové systémy běží v plném zatížení bez restartu i několik let, i přesto, že jsou na něj instalovány nové programy a průběžně se mění jeho hardware. Proto je oblíbený mezi odborníky, ale stále častěji také mezi domácími uživateli.
Ve většině distribucí stačí pouze napsat jméno hledaného programu a tzv. správce balíčků se sám postará o jeho stažení, instalaci, ba dokonce i o budoucí aktualizace. Stejně snadné je i odinstalování programu.
Pro Ubuntu neexistují prakticky žádné viry ani trojské koně. Odpadá tak potřeba nákupu antiviru a antispywaru. Kvalitní firewall dnes již většina linuxových distribucí obsahuje.
Canonical, společnost zodpovědná za vývoj Ubuntu, přináší novou verzi každých 6 měsíců. Tím se snaží svým uživatelům přinášet novinky průběžně. Pro srovnání, verze Microsoft Windows vycházejí v intervalu dvou až pěti let!
Základní informace nejen o Ubuntu, ale i obecné návody a tipy k Linuxu. Kromě toho seznam her, grafických programů atd. Projděte si skvěle zpracovanou nápovědu českou komunitou Ubuntu. Najdete zde odpovědi na nejčastější otázky. Wiki.ubuntu.cz
